Jeden den v roce se o duševním zdraví mluví všude. Zbylých 364 rozhoduje o tom, jestli to k něčemu bylo

Mezinárodní den duševního zdraví připadá letos na sobotu 10. října. Firmy pošlou e-mail s odkazem na linku pomoci, na LinkedInu přibude pár zelených stužek a v pondělí se jede dál. Přesto má ten den smysl, pokud se po něm něco změní. U nás se změní jedna věc: ve stejný den vydáváme první díl nového podcastu s HRdostí.

Den, který vymyslela organizace, o které skoro nikdo neslyšel

Mezinárodní den duševního zdraví vyhlásila v roce 1992 Světová federace pro duševní zdraví. Tehdy šlo o to, aby se o duševních nemocech vůbec začalo mluvit nahlas. Po třiceti čtyřech letech je problém opačný. Mluví se o tom pořád a všude, jenže převážně v říjnu a převážně obecně.

Letos vychází 10. říjen na sobotu. Pro firemní komunikaci je to nešťastné, většina kampaní poběží v pátek a v pondělí bude po všem. Zároveň je to dobrá zkouška: co z toho, co firma v pátek napíše, bude platit ještě v listopadu?

Proč zrovna říjen

Není náhoda, že se o duševním zdraví mluví právě teď. Říjen je v našich datech dlouhodobě nejhorší měsíc v roce pro psychiku: ubývá světla, končí léto, začíná tlak na konec roku. Každá druhá žádost o pomoc, která k nám přijde, je o psychice. Zbytek jsou peníze, právo, rodina, zdraví, péče o blízké a zvířata, a ve chvíli, kdy je člověk v nouzi, se to všechno slévá dohromady.

Proto dává mezinárodní den smysl i firmám, které s osvětou nemají problém: upozorňuje na měsíc, ve kterém lidé pomoc skutečně potřebují, ne na den, kdy se hodí ji nabídnout.

Co z toho dne zbyde v pondělí

Z naší praxe vidíme tři věci, které fungují, a jednu, která ne.

Funguje, když zaměstnanec ví, kam zavolat, a dovolá se rychle. Náš koordinátor se se zaměstnancem spojí v průměru do 53 minut od podání žádosti, i večer, o víkendu a ve svátek. Jestli u vás trvá první kontakt tři týdny, žádná kampaň to nezachrání.

Funguje, když vedoucí umějí téma otevřít. Ne jako terapeuti, ale jako lidé, kteří si všimnou, že kolega tři týdny nechodí na oběd, a zeptají se. Většina manažerů to neumí, protože je to nikdo neučil, ne proto, že by nechtěli.

Funguje, když se firma na duševní zdraví podívá i jinak než přes psychologa: dobrovolnický den, pohyb, společný program mimo kancelář. Změna prostředí často udělá víc než další přednáška.

Nefunguje e-mail s odkazem, který se pošle jednou za rok. Lidé si ho nepřečtou v říjnu a v únoru, kdy ho budou potřebovat, ho nenajdou.

Pro personalisty je to jiná sobota

Mezinárodní den duševního zdraví se obvykle vztahuje k zaměstnancům. Méně se mluví o lidech, kteří ho ve firmách organizují. Personalisté jsou ti, kdo dostanou e-mail o kolegovi v krizi, kdo sedí u hromadného propouštění, řeší konflikty, neschopenky a tlak z obou stran. A kdo o tom všem mluví s kým? Čím výš člověk ve firmě sedí, tím je osamělejší, a HR ředitel většinou nemá ve firmě nikoho, komu by řekl, co se zrovna děje v HR.

Právě pro ně jsme připravili něco nového.

S HRdostí: rozhovory s lidmi, kteří HR skutečně dělají

V sobotu 10. října vydáváme první díl podcastu s HRdostí. Je to podcast pro personalisty a o personalistech. Moderuje ho Ivana Šaroch Tomisová, bývalá HR ředitelka GZ Media, tedy někdo, kdo tu práci dělal sám a ví, na co se ptát. V každém díle si zve jednoho hosta z české HR praxe a mluví s ním otevřeně o tom, co se v učebnicích nepíše: o chybách, o propouštění, o tom, jaké to je být ve vedení firmy a zároveň na straně zaměstnanců.

První host: Jan Pivoňka, HR ředitel Malfini

Dvacet let v HR, čtyři velmi odlišné firmy: KPMG, ManpowerGroup, Lidl a dnes Malfini. Jan Pivoňka přišel do HR omylem, z Excelu a analýz dat, a je to na něm znát. V rozhovoru mimo jiné říká:

• že HR je služba, a že si každý personalista má položit otázku, kolik z toho, co dělá, by si zaměstnanci koupili, kdyby to bylo za peníze,
• proč se o nedostatcích manažerů ve firmách nemluví (z pěti úkolů jsou dva nepříjemné a právě na ty „nezbude čas“),
• jak dělat hromadné propouštění tak, aby lidé odcházeli důstojně, a proč HR nikdy nemá propouštět samo bez nadřízeného,
• že čím výš člověk ve firmě sedí, tím je osamělejší, a že HR může být tím partnerem, kterého vedení ve firmě jinak nemá,
• a jednu historku o účetní, které po digitalizaci mzdové závěrky v Lidlu chyběl adrenalin.

První díl najdete od soboty všude, kde posloucháte podcasty. Pokud chcete vědět, až vyjde další, sledujte dobrokruh na LinkedInu.

Co udělat v pondělí

Mezinárodní den duševního zdraví skončí v sobotu večer. Říjen ne. Jestli chcete, aby z toho dne ve vaší firmě něco zbylo, stačí jedna věc: zjistěte, jak dlouho u vás trvá, než se člověk v nouzi dovolá pomoci. Pokud tu odpověď neznáte, ozvěte se nám. Staráme se o vaše lidi, kdykoliv to potřebují, už šest let.