Dovolená není reset. Rozhoduje první týden po návratu
Efekt dovolené se u většiny lidí rozplyne během prvního týdne v práci. Co zotavení skutečně prodlužuje a co s tím může udělat manažer hned po návratu.

Pondělí ráno. Za sebou máte čtrnáct dní volna, jste opálení, telefon jste skoro nepoužívali. V osm otevřete poštu a čeká tam tři sta nepřečtených zpráv. V devět máte první schůzku, protože kolega ji plánoval na termín, kdy už jste „zpátky“. Kolem třetí odpoledne se přistihnete, že máte úplně stejný pocit jako v červnu.
Nezdá se vám to.
Co o tom víme
Zotavení z práce patří k lépe prozkoumaným oblastem pracovní psychologie a výsledky jsou nepříjemně konzistentní. Metaanalýza Jessicy de Bloom a jejích kolegů z roku 2009 shrnula sedm studií a našla dvě věci. Pohoda a zdraví se během dovolené skutečně zlepší. A po návratu do práce se stejně spolehlivě vrátí zpátky, typicky během dvou až čtyř týdnů.

Novější metaanalýza z roku 2023, která k původním datům přidala studie z let 2009 až 2020, je ještě přísnější. Po prvním týdnu zpátky v práci se hodnoty pohody už statisticky nelišily od stavu před odjezdem.
Jeden týden. Za dva týdny volna.
Dá se to číst pesimisticky, tedy že dovolená nemá smysl. To by ale byl špatný závěr. Dovolená funguje spolehlivě, jenom nefunguje jako oprava. Funguje jako pauza. Když vám doma teče voda, můžete na čtrnáct dní odjet k moři. Voda teče dál.
Nezáleží tolik na tom, kam jedete
Tady začíná ta zajímavější část. Výzkum se dlouho snažil najít, jaký typ dovolené drží nejdéle. Hory, nebo moře? Aktivní, nebo ležení? Dva týdny v kuse, nebo čtyři prodloužené víkendy?
Odpověď je zklamáním pro cestovní kanceláře. Samotné aktivity souvisejí se změnou pohody jen slabě. Mnohem silněji souvisí to, čemu se říká prožitek zotavení. Sabine Sonnentag a Charlotte Fritz popsaly čtyři složky, které se od té doby potvrdily ve stovkách studií:
- Odstřižení. Skutečné mentální odpojení od práce, ne jen fyzická nepřítomnost.
- Uvolnění. Stav, kdy tělo přestane být v pohotovosti.
- Zvládnutí něčeho nového. Zní to paradoxně, ale zážitek „naučil jsem se to“ doplňuje zdroje podobně jako odpočinek.
- Kontrola nad vlastním časem. Možnost rozhodovat, co budete dělat a kdy.
Z těch čtyř je odstřižení nejsilnějším prediktorem toho, jak na tom člověk bude po návratu. A odstřižení je přesně to, co se dá jednou zprávou v úterý ráno spolehlivě zrušit.
Stojí za to zamyslet se, kolik z těch čtyř věcí má vlastně zaměstnanec ve svých rukou. Kontrolu nad časem na dovolené většinou ano. Odstřižení už ne úplně, protože k němu potřebuje, aby ho nikdo neoslovil a aby věděl, že se věci beze něj rozhodnou. To je organizační podmínka, ne otázka silné vůle.
Rozhoduje se v prvním týdnu po návratu
Protože k poklesu dochází hned po nástupu, celý prostor pro zásah leží v prvních dnech zpátky. Ne v tom, jestli jste letěl do Chorvatska nebo do Řecka.
Firmy do dovolené investují docela dost pozornosti. Plánují zástupy, hlídají zůstatky, posílají v květnu e-mail o tom, ať si lidé nezapomenou vybrat volno. Do návratu neinvestují nic. Návrat je den, kdy se člověk vrátí a naběhne do stavu, jako by nikdy nebyl pryč.
Přitom právě tam se rozhoduje, jestli z těch čtrnácti dnů něco zbude.

Co s tím může udělat manažer
Nic z toho není program ani projekt. Jsou to rozhodnutí, která stojí nula korun a která obvykle nikdo nedělá, protože nikoho nenapadlo, že by měl.
- První den bez schůzek. Ne jako laskavost, ale jako pravidlo v týmu. Kdo se vrací z dovolené, má první den na to, aby se dostal do obrazu. Ne aby v devět ráno seděl na poradě o něčem, o čem tři týdny neslyšel.
- Předání místo pošty. Půl hodiny se zástupem, který řekne, co se stalo a co je otevřené, nahradí několik hodin dohledávání v e-mailech. A hlavně dá informacím kontext, který v poště není.
- Zástup, který opravdu rozhoduje. Pokud se za vaší nepřítomnosti nic nerozhodlo, dovolená vám práci jen odložila. Navíc jste celé dva týdny věděl, že se to hromadí, což je přesně ten typ myšlenky, která znemožňuje odstřižení.
- Nepište lidem, když jsou pryč. Jedna zpráva od nadřízeného v úterý ráno dokáže zrušit odpojení na zbytek týdne, i když na ni dotyčný neodpoví. Když to opravdu hoří, zavolejte a řekněte rovnou, že jde o výjimku.
- Nenechávejte návraty na jeden termín. Když se v pondělí vrací půlka týmu, nemá kdo koho uvést do obrazu a všichni se topí zároveň.
- Zeptejte se a nechte je odpovědět. Ne „jaké to bylo, super, tak pojď, mám na tebe tři věci“. Vyprávění o tom, co bylo hezké, není zdvořilostní rituál. Je to jeden z mála způsobů, jak zážitek prodloužit i po návratu.
A jedna nepříjemná věc
V literatuře se popisuje jev, kterému se říká paradox zotavení. Čím vyšší je zátěž, tím hůř se člověk dokáže odstřihnout a zotavit. Jinými slovy: lidé, kteří by odpočinek potřebovali nejvíc, z něj mají nejmenší užitek.
Prakticky to znamená, že pokud někomu ve vašem týmu vydrží efekt dovolené do středy, problém není v tom, jak dovolenou trávil. Dovolená je v tomhle případě docela slušný diagnostický nástroj. Ukáže vám, jak je nastavená ta práce, do které se člověk vrací.
Když se stejný člověk vrací každý rok stejně vyčerpaný, žádná délka volna to nespraví. Spraví to úprava toho, co ho vyčerpává: tempo, rozsah, nejasné role, věčné přerušování, nulová možnost rozhodnout bez tří schválení. To všechno mimochodem spadá pod psychosociální rizika a formálně patří do péče o zdraví při práci, i když to u nás v praxi málokdo takhle řeší.

Zotavení se nedá naspořit
Nejužitečnější důsledek celého toho výzkumu je asi tenhle: dovolená není spořicí účet. Nedá se v srpnu nastřádat do zásoby na zbytek roku.
To, co skutečně drží, je denní a týdenní rytmus. Večer, kdy vám nesvítí telefon. Víkend, kde jste opravdu nedostupný. Obědová pauza, která není u monitoru. Zní to banálně vedle čtrnácti dní u moře, ale z hlediska zotavení je to ta část, která rozhoduje.
Dovolená je pak to, čím má být. Příjemná pauza, ne oprava toho, co je rozbité po zbytek roku.
Rádi se postaráme i o vaše lidi
Pokud řešíte, jak vypadá zátěž ve vašich týmech a co s ní, ozvěte se nám. V dobrokruhu pomáháme firmám s péčí o duševní zdraví zaměstnanců, od konzultací s psychology až po workshopy o stresu a vyhoření.
Zavolejte nám na +420 799 560 866, napište na firmy@dobrokruh.cz nebo navštivte www.dobrokruh.cz.
Zdroje
- de Bloom, J., Kompier, M., Geurts, S., de Weerth, C., Taris, T., Sonnentag, S. (2009): Do We Recover from Vacation? Meta-analysis of Vacation Effects on Health and Well-being. Journal of Occupational Health, 51.
- We Continue to Recover Through Vacation! Meta-Analysis of Vacation Effects on Well-Being and Its Fade-Out. European Psychologist, 2023.
- Sonnentag, S., Fritz, C. (2007): The Recovery Experience Questionnaire. Journal of Occupational Health Psychology, 12.
- Sonnentag, S., Venz, L., Casper, A.: The recovery paradox. Journal of Occupational Health Psychology.
- EU-OSHA: Psychosociální rizika a duševní zdraví při práci.
in 30 minutes, let’s see what makes sense for you
Online or in person at your office. With no obligation, and with concrete data and examples from companies with a similar headcount.
One of our colleagues will get back to you within one business day.
