Péče, která se nevejde do pracovní doby

Na Fóru aktivního stárnutí jsme ukázali, co řeší zaměstnanci po padesátce a proč by firmy měly začít počítat s neformálně pečujícími. Nepřinesli jsme názory, přinesli jsme data.

Ve středu 11. listopadu 2026 hostil pražský Lichtenštejnský palác Fórum aktivního stárnutí, konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Dobrokruh vystoupil v panelu Práce bez věkových bariér vedle zástupců Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, spolku Age Management a státní tajemnice MPSV. Tady je to podstatné, co jsme řekli.

Padesátníci pracují. Šedesátníci mizí

Česko je v jedné věci světová špička. Zaměstnanost lidí ve věku 50 až 59 let je u nás nejvyšší v celém OECD. Po šedesátce ale lidé z trhu práce rychle odcházejí a pracuje jen 58 % lidí ve věku 60 až 64 let, přestože většina z nich má potenciál i chuť pokračovat.

Proč odcházejí? Část odpovědi je v hlavách. Až 84 % Čechů ve věku 55 až 59 let považuje svůj věk za překážku při hledání nové práce a jen 13 % personalistů si myslí, že mají lidé nad 55 let stejné šance jako mladší kolegové. Část odpovědi je ve zdraví: podle OECD má dlouhodobé zdravotní potíže víc než třetina pracovníků ve věku 55 až 64 let.

A velká část odpovědi je doma.

Milion lidí, kteří mají druhou směnu

Zkušenost s neformální péčí o blízkého má v Česku 45 % dospělých. Podle Opory Diakonie je u nás víc než milion lidí, kteří v různém rozsahu pečují o své blízké. To nejsou okrajová čísla. To je každý druhý dospělý, který někdy pečoval, a možná každý desátý člověk ve vaší firmě, který pečuje právě teď.

Průměrný pečující přitom nevypadá tak, jak si ho představujeme. Typicky věnuje péči kolem sedmi hodin týdně, většinou pomocí v domácnosti. Jenže pak je tu tvrdé jádro: zhruba 400 tisíc lidí pečuje v průměru 37 hodin týdně, většinou ženy. Třicet sedm hodin. To je druhý plný úvazek.

A ten první úvazek to nevydrží. Téměř polovina neformálně pečujících nezvládá práci na plný úvazek, přichází o příjmy a postupně vyjídá úspory. U lidí, kteří pečují o blízké s nejtěžším postižením, je to ještě ostřejší: přibližně každý třetí pečující v produktivním věku musel kvůli péči úplně odejít ze zaměstnání.

Co pečující trápí nejvíc? Ne fyzická námaha. Největší obavy mají z psychické zátěže (56 %) a z nedostatku peněz (48 %). A ta obava je oprávněná. Mezi pečujícími o lidi s nejtěžším postižením je trojnásobně vyšší riziko zhoršeného duševního zdraví než v běžné populaci, pro sedm z deseti je péče fyzicky vyčerpávající a polovina vnímá dopady na vlastní zdraví.

Kdo pečuje? Ti, kterým je přes padesát

Tady se oba příběhy potkávají. Přibližně tři čtvrtiny pečujících jsou starší padesáti let a čtvrtině je víc než šedesát. Až 89 % by si přálo větší pomoc a čtyři z deseti nemají nikoho, kdo by je v péči vystřídal.

Jinými slovy: zaměstnanec 50+, kterého firma ztrácí, často neodchází kvůli věku. Odchází kvůli mamince s demencí nebo partnerovi po mrtvici. A ve výstupním pohovoru řekne, že chce „zvolnit“.

Co vidíme v datech dobrokruhu

Prošli jsme anonymizované žádosti o pomoc z našeho asistenčního programu. Dvě zjištění nás zarazila.

Lidé 50+ nepřicházejí se smutkem. Přicházejí s exekucí. V žádostech, kde lidé sami zmínili věk nad padesát nebo důchod, tvoří psychické potíže jen zhruba desetinu. Napříč všemi žádostmi je to přitom zhruba pětina. Naopak finance, dluhy a oddlužení tvoří u padesátníků a šedesátníků zhruba čtvrtinu žádostí a pracovní otázky zhruba pětinu, v obou případech výrazně víc než u mladších. Psychická zátěž v těch příbězích je. Jen se o ní neřekne jako první. Ozve se až v rozhovoru, když se člověk přizná, že kvůli dluhu nebo nemocnému tátovi už tři měsíce pořádně nespí.

Péče o blízké roste rychleji než cokoliv jiného. Počet žádostí, ve kterých lidé řeší péči o rodiče, prarodiče nebo partnera, se letos oproti loňsku zhruba zpětinásobil. Celkový počet žádostí přitom vzrostl zhruba dvaapůlkrát. A co je pro zaměstnavatele podstatné: velká část těchto žádostí nepřišla jako „potřebuji psychologa“. Přišla jako pracovní dotaz. Jak funguje ošetřovné. Jestli můžu odmítnout noční směny. Co s dovolenou, když mám pohotovost. Co dělat, když mi ruší místo a já potřebuji být blízko domova.

Pečující se neozve jako pečující. Ozve se jako zaměstnanec, kterému se rozpadá rozvrh.

Proč by to mělo zajímat každého personalistu

Protože bez nich to nepůjde. Senioři nad 65 let dnes tvoří necelou pětinu obyvatel, na začátku čtyřicátých let by to podle projekce ČSÚ měla být zhruba čtvrtina. Eurostat odhaduje, že v roce 2050 by na jednoho člověka v důchodovém věku mělo v Česku připadat už jen 1,56 pracujícího. Lidí, kteří pečují, bude přibývat. Lidí, kteří je mohou v práci nahradit, bude ubývat.

Co funguje

Na panelu jsme mluvili o tom, co se osvědčilo v praxi i v zahraničí. Částečné a pružné úvazky místo volby „buď plný, nebo nic“. Rychlé a praktické poradenství, protože pečující nepotřebuje přednášku o wellbeingu, ale vědět, jak požádat o příspěvek na péči a kde sehnat odlehčovací službu. Finanční a právní pomoc, protože u padesátníků bývá dluh větším stresorem než pracovní výkon. A psychologická podpora, která nemusí mít nálepku „terapie“, aby si o ni člověk řekl.

V asistenčním programu dobrokruh je proto prvním krokem vždy rozhovor s koordinátorem, ne formulář. S koordinátorem je zaměstnanec v kontaktu v průměru do 53 minut od podání žádosti, i večer nebo o víkendu. Každá druhá žádost nakonec vede k psychologické péči, i když tak nezačínala.

Děkujeme Ministerstvu práce a sociálních věcí za pozvání a všem, kdo s námi po panelu pokračovali v debatě u kávy. Pokud chcete vědět, kolik pečujících je ve vaší firmě a jak je podržet, ozvěte se nám.

Zdroje

OECD a MPSV, fórum o pracovní mobilitě starších zaměstnanců (2025); OECD, Promoting Better Career Mobility for Longer Working Lives in Czechia; průzkum mezi personalisty a zaměstnanci 55+ (kurzy.cz); Fond dalšího vzdělávání a PPM Factum, průzkum o neformální péči (ČT24); Opora Diakonie; PAQ Research a Asistence, výzkum o lidech s nejtěžším postižením a jejich pečujících (ČT24, Seznam Zprávy); Deník.cz, péče o blízké; projekce ČSÚ (ČT24); Eurostat (Forbes); anonymizovaná data asistenčního programu dobrokruh.