Ranní káva, telefon před spaním, skleničku vína k večeři. Většina z nás má rituály, bez kterých se den necítí úplně v pořádku. Kde ale přesně končí neškodný zvyk a začíná něco, co si zaslouží pozornost? To je otázka, kterou jsme otevřeli v prvním díle letní série podcastu dobrohráči s terapeutkou Eliškou Zichovou, která se ve své praxi dlouhodobě věnuje adiktologii.

Zvyk, problémové užívání a závislost: tři různé věci

Zvyk je podle Zichové něco, co děláme pravidelně, ale co nás nijak negativně neovlivňuje. Pokud bychom se ho rozhodli změnit, zvládneme to s minimální vnitřní nepohodou. Ranní káva je typický příklad, dokud nás bez ní nerozbolí hlava a nezkazí nám náladu na celý den.

V tu chvíli už se podle terapeutky bavíme o problémovém užívání: dané chování nebo látka mají na náš život prokazatelný dopad, ale ještě jsme schopni je (byť s nepohodou) ze svého života odstranit.

Závislost přichází tehdy, kdy se přidávají další vrstvy: bažení, tedy potřeba danou věc zopakovat, přizpůsobování vlastního chování tomu, aby byla potřeba naplněna, a postupné zhoršování vztahů nebo výkonu. Je to koloběh: něco si dáme, po chvíli to potřebujeme znovu a neumíme si to dodat jinak.

Nejčastější závislosti a proč jsou dnes hůř vidět

Podle Zichové je v Česku dlouhodobě nejčastějším tématem alkohol. U mladší generace ale výrazně roste užívání nikotinu, a to hlavně v jeho méně nápadných formách, jako jsou vaping nebo nikotinové sáčky. Ty podle terapeutky nemají žádné z omezení klasické cigarety: nesmrdí, nejsou vidět a dají se použít prakticky kdekoliv a kdykoliv. Paradoxně právě proto se snáz stanou součástí každodenního fungování, aniž by si to člověk sám uvědomil.

Důležitý bod, který v epizodě zazněl: závislost nemusí být jen na látce. Stejné mechanismy, tedy bažení, úzkost při absenci a přizpůsobování chování, mohou fungovat i u hazardu nebo dokonce ve vztahu k jinému člověku.

Co lidi dovede k tomu, že problém začnou řešit

Zichová popisuje dva nejčastější spouštěče. Prvním je zpětná vazba od okolí: rodiny, partnera nebo kolegů, kteří si všimnou opakujícího se vzorce dřív než dotyčný sám. Druhým je vlastní frustrace, pocit, že daná věc začala omezovat svobodu v oblasti, která je pro člověka důležitá, ať už jde o práci, vztah, koníček nebo fyzické zdraví.

Na první konzultaci se podle terapeutky mapuje celý kontext: jak často a v jakých situacích k užívání dochází, s jakými rituály a místy je spojené a hlavně jaká je motivace to změnit. Mnoho klientů přichází s ambivalencí. Chtějí přestat, protože je to omezuje, ale zároveň jim daná věc něco dává a bez ní by jim to chybělo. Právě tahle ambivalence bývá na začátku terapie tím hlavním tématem.

Proč to nikdy není jen o té látce

Podle Zichové bylo pro ni samotnou největším překvapením zjištění, jak hluboko závislosti sahají. Nejde jen o samotnou látku nebo chování. V pozadí bývají vztahy, samota, potíže s regulací emocí a širší životní kontext. Proto se v adiktologii pracuje s takzvaným biopsychosociálně-spirituálním modelem: aby terapeut porozuměl, odkud závislost pramení, musí zohlednit všechny tyto roviny najednou.

Tohle je první díl letní série podcastu dobrohráči věnované závislostem. V dalších třech dílech se podíváme na to, proč závislosti vznikají, jak se s nimi vyrovnat a jak o nich mluvit, třeba i v práci. Pokud vaše firma řeší, jak se závislostem u zaměstnanců věnovat citlivě a efektivně, asistenční program dobrokruh nabízí anonymní přístup k terapeutům i adiktologům, 24 hodin denně a zdarma pro zaměstnance i jejich blízké.